Městská část Praha 14, která vznikla v roce 1994, leží v severovýchodní části metropole. Její rozlohu 13,5 km2 tvoří katastrální území Černého Mostu, větší část Hloubětína, Kyje a Hostavice se čtvrtí Jahodnice. Žije zde přes 40 000 obyvatel.
O pradávném osídlení území podél říčky Rokytky na východním okraji Prahy svědčí četné archeologické nálezy rovněž na území Prahy 14. Historii zdejších tří obcí lze počítat na staletí, Černého Mostu, tvořeného sídlištní zástavbou, jen na desetiletí.
Obec Hloubětín byla založena okolo 10. století, kdy u říčky Rokytnice, dnešní Rokytky, stávala tvrz, jejíž zbytky byly viděny ještě ke konci 17. století. Své jméno dostala dle legendy po zdejším vladykovi Hlupatovi. V roce 2007 si Hloubětín připomněl tři významná historická výročí – uplynulo 100 let od oficiálního přejmenování Hloupětína na Hloubětín, 750 let od první zmínky o kostele sv. Jiří a 800 let od nejstarší písemnosti o Hloubětíně, vydané papežem Inocencem III. v roce 1207, kdy náležel řádu německých rytířů. Ve 13. století královna Konstancie, manželka Přemysla Otakara I. darovala Hloubětín své dceři sv. Anežce České, která jej převedla do majetku řádu křížovníků s červenou hvězdou, jediného původního českého řádu. Bouřlivého rozvoje se Hloubětín dočkal až ke konci 19. století, kdy zde a v sousedních Vysočanech, Libni a Karlíně vznikly velké průmyslové podniky, ve kterých místní obyvatelé nalezli zaměstnání. Od roku 1922 Hloubětín náležel k devátému obvodu v nově vytvořené Velké Praze.
Nejstarší památkou Hloubětína je kostel sv. Jiří z poloviny 13. století, který byl vzhledem ke své dlouhé existenci mnohokrát upraven. Od 19. století má novou věž, jež se stala vchodem do obdélníkové lodi s trámovým stropem a gotickým presbytářem. V jeho sousedství stojí hloubětínský zámeček, připomínající tudorovskou architekturu. Je na místě, kde podle legendy stávala tvrz vladyka Hlupaty. Barokní budova Staré hospody na rohu Poděbradské ulice pochází z počátku 17. století. Původně to byl zájezdní hostinec, kde se zastavil např. Karel VI. se svou chotí, když jeli na korunovaci na Pražský hrad. Mezi nejznámější návštěvníky hostince patřili také Marie Terezie a Josef II., který v Hloubětíně bydlel, když pořádal vojenské manévry, při nichž si přehrával prusko-rakouskou válku. Na náměstí ve Starém Hloubětíně, bývalé návsi, se dochovala řada pozdně barokních a klasicistních usedlostí, opodál se nachází historicky cenný areál křižovnického dvora, jenž býval centrem zdejšího křižovnického panství.
Ves Kyje vznikla již v raném středověku. První skutečně doložená písemná zmínka o ní pochází z formuláře biskupa Tobiáše, kde se k roku 1289 píše “in curia Kig”, to je ve dvoře Kyjském. Prameny se zde ale rozcházejí, neboť František Holec v Kronice Královské Prahy a obcí sousedících uvádí rok 1279. Nejdůležitější událostí v historii obce byl vznik kostela sv. Bartoloměje ve 13. století. V nejstarší době Kyje náležely pražskému biskupství. Po celá staletí si uchovaly vesnický ráz. Výraznější rozvoj zaznamenaly až za první republiky a zejména po připojení k Praze v roce 1968.
Dominantou Kyjí a jedním ze symbolů Prahy 14 je kostel sv. Bartoloměje, zobrazený v polceném štítu znaku městské části společně se znakem křižovníků. Pravděpodobným zakladatelem kostela je dvacátý biskup Jan II. (1226–1236), jak svědčí doložený nápis v kostelním presbytáři. Jedná se o jednolodní stavbu pevnostního charakteru s pravoúhlým kněžištěm a hranolovou věží, v jejíchž zdech jsou úzké chodby se schodištěm.
Hostavice jsou nejmenší a nejmladší ze tří historických obcí Prahy 14. První písemná zpráva pochází z roku 1432. Původně to byla blatná ves nazývaná Hostawicz na říčce Rokytka mezi Kyjemi a Dolními Počernicemi. Nejstarší dochovanou památkou je tu zvonička, údajně z roku 1730. K historické zástavbě obce patří budova označovaná jako zámeček z druhé poloviny 19. století, jež ve 30. letech 20. století patřila ke Kolmanově statku. V roce 1934 ho zakoupila firma Baťa, která chtěla na pláni na Čihadlech postavit vzorové zahradní město. Tento projekt však nebyl nikdy realizován. Součástí Hostavice je čtvrť Jahodnice, která vznikla za první republiky jako legionářská kolonie.
Praha 14 je v současné době dynamicky se rozvíjející městskou částí, v níž se prolínají rozlehlé přírodní enklávy se zástavbou jak rodinných domků a vilek, tak velkých sídlišť a nových rezidenčních staveb. Dopravně je obsluhována především trasou B metra, které zde má stanice Hloubětín, Rajská zahrada, vyhlášenou na výstavě For Arch 1999 stavbou roku, a konečnou stanici Černý Most. Trasa mezi dvěma posledními stanicemi je vedena v nadzemním tubusu, který je ojedinělou stavbou. Na její “střeše” je vedena stezka pro pěší a cyklisty. V roce 1997 bylo na Černém Mostě jako jedno z prvních v ČR otevřeno nákupní centrum CČM, první vlaštovka dnes již rozsáhlé nabídky obchodních center lemujících obě strany dvouproudové výpadové silnice Chlumecká. Dominuje jim originální architekturou kov + sklo čtyřpodlažního sportovního a zábavního centra. V současné době se připravuje výrazné rozšíření tohoto nákupního centra směrem ke konečné stanici metra. Černý Most je pozoruhodný tím, že nikde jine v ČR nebylo na jednom místě pojmenováno tolik ulic po našich letcích, bojujících ve druhé světové válce.
Foto.č.1. Hostavický zámeček Pilská číslo popisné 9
foto: Jaromír Antonín Mareček
foto: Jaromír Antonín Mareček
Foto.č.2. Hostavický zámeček s ukázkou interiéru – tělocvična
Foto.č.3. Hostavický Zámeček s ukázkou interiéru – kachlová kamna
Foto.č.4. Hostavický zámeček obklopuje park s kavárnou – Kafe na dřevo
Foto: Dandule II+
Foto: Dandule II+
Foto.č.5. Hostavická zvonička z 18. století
Zdroj:Městská část Praha 14 – Jaroslav Šmíd, Pavel Vokurka, Alena Veselá
Fotografie: archiv redakce Listů Prahy 14
Autor: Radek Novotný, Martin Macháček
