Narození:
21.7. 1948, Praha – Vyšehrad, Československo
Dětství jsem prožil ve venkovském prostředí na Jahodnici. Přirozená představivost se začala vyvíjet za laskavé podpory rodičů a prarodičů, kteří ji formovali správným směrem. Děda mě vodil na Karlův most, na Hradčany a do muzeí. Po maminčině tatínkovi jsem zdědil malířské nadání a talent. Bohužel zemřel, když mi bylo sedm let, a mého tvůrčího uznání se nedočkal. I přes rané dětství mám na něj pohádkové vzpomínky. Nepřehlédnutelným byl zvláště zájem o četbu a o svět legend, které byly o to více formovány četbou, vyprávěním a zvláštním nostalgickým kouzlem dětství. Rodiče hráli ochotnické divadlo v Dolních Počernicích ve Svornosti. Chodil jsem do hostavické a později kyjské školy, odkud rád vzpomínám na jednotlivé pedagogy. První malířské pokusy jsem zahájil mezi desátým a jedenáctým rokem, kdy jsem dostal od ježíška olejové barvy, a dalo by se říci, že přišlo tenkrát i to krásné zakletí, k němuž se přikládá vrozená láska k přírodě. Dětství a dospívání byly spojeny s občanským jménem Jan Zahradník.
Životopis (biografie) / Informace:
Dostanete-li během návštěvy našeho hlavního města chuť na nějaký hodně neobvyklý umělecký zážitek, vypravte se Petřín. Tady, jen pár kroků od lanovkové mezistanice Nebozízek, na vás čeká Magická jeskyně – úžasná galerie, plná fantaskních obrazů a plastik ve stylu l`art visionaire. Svá díla zde vystavuje pražský rodák, malíř Reon Argondian, občanským jménem Jan Zahradník.
Narodil se 21.7.1948 v Praze na Vyšehradě a velký vliv na něj mělo divadelní prostředí, ve kterém působili jeho rodiče, stejně jako krásná příroda venkova, kde často pobýval u své moudré babičky. Umělecké nadání jej provázelo od dětství své první olejové obrázky Honzík maloval už jako jedenáctiletý kluk. Vysněné studium na výtvarné škole mu bylo z „kádrových důvodů“ nedostupné, a proto se v hrnčířské dílně na Kampě vyučil keramikem.
Počátkem srpna 1968 odjíždí do italského Rimini, kde má domluvenou tovaryšskou praxi. Jen o vlásek se přitom míjí se sovětskými tanky a domů jej za dané situace nic neláká. Od přátel získává pozvání do Švýcarska, kde se věnuje studiu malby ve stylu starých mistrů a pod vedením kunsthistorika G. Eckerta se v jeho ateliéru na břehu Luzernského jezera podílí na restauraci obrazu sv. Kryštof od Hieronyma Bosche.
V té době mladý malíř poprvé používá umělecký pseudonym Reon a jeho okouzlení technikou renesanční malby napomáhá vzniku vize pohádkového království, které nazývá Argondií (podle bájné lodi Argo). V září r. 1969 slaví velký úspěch na své první samostatné výstavě v Lucernu, která mu otvírá dveře do dalších zemí a jejich galerií.
Po krátkém pobytu v Monte Carlu a na francouzském Azurovém pobřeží se stěhuje do prastarého mlýna v srdci Bretaně, kde jeho představy, silně ovlivněné keltskou mytologií, neúnavně dávají během příštích dvaceti let vzniknout nespočetnému množství pláten a keramických plastik. Zároveň buduje i první Magické jeskyně, prosycené poetickou mystikou snů bez hranic.
Návrat do vlasti Reon oslavil r. 1993 velkolepou výstavou v paláci Karolinum, ale na svou vlastní Magickou jeskyni si Praha musela ještě nějaký čas počkat. Své první návštěvníky vítá areál vysloužilé malostranské pekárny, zaplněný pestrou paletou umělých krápníků, bizarních plastik a obrazů s náměty legendární Argonie a jejích tajuplných obyvatel jednorožců, víl a podobných bytostí, teprve v prosinci 1996. Pro neshody s majitelkou budovy je však projekt, sloužící mimo jiné i mnoha kulturním setkáním a účelům, koncem roku 2001 ukončen. Nové Magické jeskyně se Mistrovi obdivovatelé dočkají až jaře r. 2005, kdy je otevřena už výše zmíněná galerie v jeho domě na svahu Petřína. Budete-li mít štěstí, svou říší vás provede sám Reon Argondian, první český držitel Ceny Salvadora Dalího (z r. 1995). Seznámí vás s magickým světem své tvorby a k jeho prohlídce nabídne i sklenku vína či ovocného džusu.
Zdroj: Jaroslav Šmíd a kolektiv Praha 14 v zrcadle času
Autor: Martin Macháček
